(test fotka od Nikonu)
Tu se objevila liška.

"Dobrý den," řekla.

"Dobrý den," řekl zdvořile malý princ. Obrátil se, ale nikoho neviděl.

"Jsem tady, pod jabloní...," řekl ten hlas.

"Kdo jsi?" zeptal se malý princ. "Jsi moc hezká..."

"Jsem liška," řekla liška.

"Pojď si se mnou hrát," navrhl jí malý princ. "Jsem tak smutný..."

"Nemohu si s tebou hrát," namítla liška. "Nejsem ochočená."

"Ó promiň," řekl malý princ.

Chvíli přemýšlel a pak dodal:

"Co to znamená ochočit?"

"Ty nejsi zdejší," řekla liška, "co tu hledáš?"

"Hledám přátele", řekl malý princ. "Co to znamená ochočit?"

"Lidé," řekla liška, "mají pušky a loví zvířata. To je hrozně nepříjemné. Pěstují také slepice. Je to jejich jediný zájem. Hledáš slepice?"

"Ne," řekl malý princ. "Hledám přátele. Co to znamená ochočit?"

"Je to něco, na co se moc zapomíná," odpověděla liška. "Znamená to vytvořit pouta..."

"Vytvořit pouta?"

"Ovšem," řekla liška. "Ty jsi zatím pro mne jen malým chlapcem podobným statisícům malých chlapců. Nepotřebuji tě a ty mne taky nepotřebuješ. Jsem pro tebe jen liškou, podobnou statisícům lišek. Ale když si mě ochočíš, budeme potřebovat jeden druhého. Budeš pro mne jediným na světě a já zas pro tebe jedinou na světě..."